Upravit stránku

úterý, 20. října 2020

Říká se, že neštěstí ostatních lidí nám často připomene, jaké štěstí máme my sami. Sice bych si přála, aby se ona nešťastná situace netýkala mé nejlepší přítelkyně, ale znovu jsem díky ní musela poděkovat svému manželovi. Ten je totiž zároveň i parádním tatínkem našeho malého Vojtíška a mým parťákem, o kterého se můžu kdykoli opřít.

Minulý víkend ovšem nepatřil jemu, nýbrž zmiňované kamarádce. Nejenže jí její partner nebyl oporou. On byl oporou jiné dívce. Možná vícero dívkám. Naplánovaly jsem si proto s Luckou holčičí víkend plný wellness a vynikajícího vína.

"Vypnout" potřebujeme občas všichni

Odjely jsme hned v pátek po práci. Návrat byl naplánovaný na nedělní odpoledne. Ve svého manžela mám stoprocentní důvěru, odjela jsem proto s přesvědčením, že dvě noci spolu ti moji dva hoši zvládnou bez problému. Popravdě se k nim moje myšlenky zatoulaly za celou dobu pobytu jen párkrát. Lucka totiž v pátek večer a skoro celou sobotu vedla monolog, jehož předmětem bylo mužské pokolení s výčtem jeho nejhorších vlastností. Poslušně jsem poslouchala a přikyvovala. Věděla jsem, že touhle fází si po rozchodu musí projít každý. 


V neděli mě probudila vůně čerstvého pečiva a černé kávy. Lucka nám nechala na pokoj objednat pokojovou službu. Prý jako omluvu za svůj projev osočující mužské pohlaví za zapříčinění všech katastrof, kterých bylo lidstvo odpradávna svědkem (od válek až po vousy v umyvadle).

Nezlobila jsem se na ni. Tenhle víkend patřil jí. Byla jsem ráda, že ze sebe mohla všechny ty negativní emoce dostat. To je přeci první krok na cestě k uzdravení.

Tiché poděkování

Vysadila jsem Lucku doma a s blaženým výrazem jsem pokračovala směr Vašek a Vojtíšek. Tak moc jsem se na ně těšila! „Jsem doma, pánové,“ zapištěla jsem a vešla jsem ještě v kozačkách a kabátu přímo do obýváku. „Pšššššt! Co blázníš, teď usnul!“ Vašek seděl na gauči. Na sobě měl umaštěné tepláky a v základu šedé tričko, které teď ale hrálo několika barvami. Pohovka působila jako středobod vesmíru, kolem kterého obíhaly hračky, obaly od jídla, plechovky a další neidentifikovatelné předměty. 

Vašek těžce vydechnul a vylíčil mi, jak Vojtíšek odmítal uposlechnout jakýkoli rozkaz, dokud se jeho maminka nevrátí. Na dotaz, proč mi Vašek nezavolal, odpověděl, že nás nechtěl rušit. Teď jsem těžce vydechla zase já. Zula jsem si boty a namířila jsem si to do koupelny. Zapnula jsem vodu ve sprše a zavolala na Vaška, ať se jde umýt. Neprotestoval. Zatáhnul za sebou sprchové dveře, které se díky horké páře lehce zamlžily. Najednou se na nich objevil prst, který vykreslil malé srdíčko. Usmála jsem se a vydala jsem se uklidit ten neskutečný nepořádek. 

Dnešní den v kostce

✎ NEJVĚTŠÍ VÝZVA... nezlobit se na Vaška a mlčky uklidit tu spoušť v obýváku

✎ JSEM VDĚČNÁ ZA... svou oporu - za nejlepšího parťáka na světě!

✎ ZAUJALA MĚ... Lucčina rozmluva o mužích. A fakt, že já znám vlastně pořádně jen toho svého jednoho. Je to dobře? Je to špatně?  A kdo by o tom měl vlastně rozhodovat..

✎ MÉMU BUDOUCÍMU JÁ VZKAZUJI... aby naplánovalo podobný víkend i se svým mužem. Zaslouží si to!

Otevřete si doma vlastní parní lázně

Ztlumte světlo, nechte doutnat pár vonných tyčinek a užijte si relax jako v tom nejluxusnějším wellness! Dělí vás od něj jen pár kroků...
 

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti