Odteď bude tahle koupelna i její. V rámci úklidu jsem jí vyklidil půlku skříňky. Hahaha! Řekl jsem půlku? Tak teď se musím smát sám sobě a představuju si, jak se mi bude smát i Linda. Holky přece potřebují mnohem víc místa než kluci. Jenže holka moje milovaná, copak ty nevíš, kolik pěn na holení a gelů tady mám? Jasně, že ví, ale…
...No, tohle bude ještě sranda. A bude to chtít ženskou ruku. Zatím nechám skříňku skříňkou. Linda to určitě nějak vymyslí. Koupelna je to přece jenom velká. Přinejhorším koupíme další úložné prostory.
Deset...devět...osm...sedm...
Sakryš. Kolik je vlastně hodin? Zabývám se tu skříňkou a málem bych zapomněl na čas. Musím se taky ještě osprchovat. Neměl jsem to udělat dřív, než jsem tu uklidil? Ale co, však tolik nepořádku už nenadělám. Těsnění funguje bezchybně i v průchozí sprše. Ani kapka nazmar.
Ale jaký zvolit účes? Na slušňáka? Pohodáře? A jéje. Úplně slyším Lindu, jak říká: „Zase máš tu svoji fešáckou chvilku.” Hahaha. Musím se usmát pod vousy… Vousy! Ach, na co já dneska nemyslím. Vždyť se musím ještě oholit!
Šťastný nový (k)rok!
Uf. Ještě naposledy přelétnu pohledem koupelnu, zkontroluju jídlo, sebe, připravený obývák i ložnici. Stihnul jsem všechno, co jsem si předsevzal. Je půl šesté, ideální čas vyrazit za Lindou. Nebydlí daleko. Doufám ale, že brzo bude bydlet ještě blíž. Hihi.
